V  rybářském řádu je pro rok 2019 nově zakotven  zákaz použití srkačky. Změna je schválená Radou ČRS a od ledna 2019 je v platnosti.  

A právě ohledně zákazu srkačky,  však není mezi rybáři úplně jasno a vzniká zde prostor pro různé spekulování.

Rozhodli jsme se Vám proto objasnit, čeho všeho se zákaz srkačky týká. Informace jsou převzaty z informačních zdrojů a webových stránek, kde byly odkazy na konzultace ohledně srkačky s  právním oddělením ČRS.

Srkačka bude v řádu zakázaná tímto textem:

Zákaz lovu na srkačku. Za srkačku se považuje krmítko, ke kterému je přímo přivázán návazec s háčkem (případně návazce s háčky).

Montáže, kterých se tento zákaz týká:

• spirálové krmítko, ke kterému jsou napevno přivázané jeden nebo dva návazce(to je typická srkačka, jak ji známe)
• method krmítko, ke kterému je napevno přivázaný návazec – vcelku běžně používaný model krmítka s kouskem gumy, na kterou se přes kovové očko váže návazec
• jakýkoliv jiný typ krmítka, ke kterému bude návazec přivázaný napevno

k tomuto lze dodat, že způsobem napevno, budeme rozumět i připevnění přes obrtlíky karabinky a podobně.

Zákaz srkaček se netýká těchto montáží:

• paternoster (krmítko na bočním přívěsu od kmenového vlasce)
• balaton (krmítko na konci kmenového vlasce, návazec na bočním přívěsu)
• method feederové krmítko, které je průběžné, a to i v případě, že se dá montáž částečně fixovat vsunutím obrtlíku do dutinky krmítka. Pokud jde obrtlík snadno vytáhnout, mělo by to být v pořádku
• spirálového krmítka, které je navázáno jako průběžné (návazec k němu není přivázaný napevno)

Když to shrneme,  zákaz se nevztahuje ani tak na konkrétní typ krmítka, ale na způsob připevnění návazce na montáži.

S tímto způsobem srkačky jsme se již setkali na Labi, ale i na jezeru 1

Něco málo k historii SRKAČKY

Samotná srkačka přišla na svět asi před čtyřiceti lety.  Jedná se o prostředek velmi diskutabilní a to jak z pohledu mnohých rybářů, tak i z pohledu zákona.

Řešení chytat rybu na holý háček, napadlo nejspíše skupinku  nějakých koumáků a základní princip byl dopravit krmnou dávku obilného šrotu na dno tak, aby se po dopadu tato dávka rozptýlila na nevelkou plochu na dně. Ryby, které tento šrot sají, si vlivem savého efektu nasají do tlamy háček, prázdné krmítko je ťukne a následuje rychlý výpad. Ryba se při správně seřízené brzdě sama zasekne.

Srkačce se kdysi také říkalo samopal, nebo také samosek.

Systém srkačky skutečně funguje tak, že zasekávání ryby  potřeba není, ale je  potřeba zajistit si řádně prut proti utopení ve vodě při prudkém záběru.  Náš rybářský řád zakazuje použití samoseků, ovšem přesně je nedefinuje. Je dosti těžké něco zakázat a přesně nedefinovat, čeho se to vlastně týká. Když pomineme skutečnost, že srkačka se dvěma háčky není zrovna ten prostředek, který by ryby nějak šetřil, můžeme tuto technickou pomůcku, kterou používá docela hodně rybářů, považovat  třeba  z pohledu hodně iniciativní rybářské stráže za věc, kterou náš rybářský řád v podstatě nepřipouští.

I toto bylo nalezeno na revírech MO Poděbrady

Části textů a obrázky, byly převzaty z dostupných webových zdrojů na internetu